
Není hubatá..většinou mlčí…
Jo, je to zubatá…pod hábitem se krčí..
Jen dřevěná hůl ji podpírá,
Děsivý křik ohřívá….
A křivý úsměv na tváři…
Bodnout se bojí i komáři..
Její krev ..jedem sytá jest…
Jediný pohled je pro Tebe trest…
Poslední……..
Umíráš v zapomnění, v pravém tichu,
Rušeném tónem jejího smíchu…
Chladném a bezcitném….
Měl by ses bát…a to, že ji nespatříš…si tiše přát…
Tak jako já..ona..i on…
Však naše "modlitby" jednou přeruší zvon…
Kterým nám oznamuje…
….že přichází….
….že máme vyslovit poslední kletbu…
….už ti to dochází..?!
….křídla Ti nedá..už ani Red Bull…
Tobě jen zbývá dávat pozor a vnímat.
A do tváře prokleté se naposled dívat…
Do tváře osudu a výstrahy,
Naplánovaný výlet..není však do Prahy…
A s tím, se musíš naučit žít i umírat..
Nemá cenu nic řešit..nic probírat…
Může Tě utěšovat jen fakt…
…že smrt má pravidelný takt..
….který tvoříme...
..my všichni…